Miloš Hynek
historik, muzejník, publicista, badatel
* 13.08.1934 

Miloš Hynek

Mgr. Miloš Hynek patří k významným osobnostem regionální historiografie jihovýchodní Moravy, přičemž celý svůj život i profesní dráhu spojil s Hodonínem, jehož dějinám
se systematicky věnoval jako historik, muzejník i publicista. Jeho badatelský zájem
byl ovlivněn i osobními zkušenostmi z období druhé světové války, což se odrazilo
v jeho zaměření na moderní dějiny, odboj a česko-slovenské vztahy. Díky dlouholeté činnosti v Masarykově muzeu v Hodoníně a rozsáhlé publikační aktivitě se stal respektovaným odborníkem i významným popularizátorem historie, jehož práce dodnes představuje cenný zdroj poznání pro odbornou i laickou veřejnost.

Dětství a rodinné zázemí

Mgr. Miloš Hynek se narodil 13. srpna 1934 v Plzni, avšak celý svůj život prožil v Hodoníně, s nímž je jeho jméno pevně spjato. Jeho dětství bylo výrazně poznamenáno událostmi druhé světové války. Oba jeho rodiče se zapojili do odbojové organizace Obrana národa. Otec byl nucen v letech 1940–1945 žít v ilegalitě a matka byla roku 1942 zatčena gestapem a až do konce války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück.
Tyto zkušenosti zásadně ovlivnily jeho vztah k historii a zejména k moderním dějinám.

Vzdělání

Základní i střední vzdělání získal v Hodoníně. Nejprve studoval v letech 1950–1952
na Hospodářské škole, poté pokračoval na Jedenáctileté střední škole,
kde v roce 1957 maturoval. Už v mládí se zajímal o historii, což ho přivedlo ke studiu
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium historie úspěšně zakončil promocí v roce 1963. Později si své vzdělání rozšířil postgraduálním studiem muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 1978–1981.

Profesní dráha

Ještě před nástupem na vysokou školu pracoval v letech 1952–1957 jako úředník
v národním podniku Pekárny v Hodoníně. Po absolvování univerzity nastoupil
do Masarykova muzea v Hodoníně, kde působil jako historik. Postupně se vypracoval
na vedoucího historického oddělení a stal se jednou z klíčových osobností této instituce.
V muzeu pracoval desítky let a významně se podílel na jeho odborné i popularizační činnosti. Současně se věnoval kronikářství a dlouhodobě vedl kroniku města Hodonína. Významnou kapitolu jeho veřejného působení představuje dlouholeté vedení Českého svazu bojovníků za svobodu v Hodoníně, kde vykonával funkci předsedy. V roce 1990 byl jmenován vládním zmocněncem federální komise ČSFR s úkolem analyzovat politické události let 1968–1969 na Hodonínsku. V téže době stál v čele okresního aktivu
pro ochranu kulturních památek. Své hluboké morální i historické povědomí uplatnil
také v TJ Sokol Hodonín, kde zastával roli vzdělavatele a kronikáře.

Odborné zaměření

Odborně se zaměřoval především na dějiny jihovýchodní Moravy, zejména na česko-slovenské vztahy na moravsko-slovenském pomezí, což bylo jeho celoživotní téma. Zabýval se také obdobím nacistické okupace, regionálním odbojem a historií významných osobností i institucí Hodonínska. Je autorem nebo spoluautorem řady studií a odborných článků a podílel se i na přípravě muzejních výstav.

Publikační činnost

Publikačně byl velmi aktivní. Přispíval do řady regionálních i odborných periodik, například do sborníku Jižní Morava, časopisu Malovaný kraj (kde byl rovněž členem redakční rady), Muzejního občasníku Masarykova muzea v Hodoníně,
týdeníku Slovácko a Hodonínských listů. Podílel se také na významných syntetických publikacích, mezi které patří například Slovácko – kapitoly z dějin (1978),
Hodonín – minulost a socialistická přítomnost města (1979),
Hodonín ve válce a okupaci v letech 1939–1945 (2005) a Hodonín – dějiny města
do roku 1948 (2008)
.

Společenská činnost

Po roce 1989 se aktivně zapojil i do společenského života. V roce 1991 stál u založení Masarykovy společnosti v Hodoníně z.s.. Jeho práce měla významný vliv na popularizaci regionální historie a historického povědomí obyvatel města i širšího regionu.

Ocenění

Za svou dlouholetou badatelskou a publikační činnost získal Výroční cenu města Hodonína za rok 2002, a to za přínos k popularizaci historie města. I po odchodu
do důchodu zůstával nadále odborně aktivní a byl respektovanou osobností
mezi historiky i širokou veřejností. V Masarykově muzeu v Hodoníně vedl Miloš Hynek
po mnoho let historické oddělení, byl metodikem pro kronikářství a dlouhá léta vedl rovněž kroniku města Hodonína. Konzultoval a recenzoval bezpočet studentských
i odborných prací. Jeho fenomenální paměť a schopnost poutavého vyprávění oceňovali kolegové i veřejnost.


Zdroje a bibliografie:

Text a další informace:


Fotografie: