
filozof, politik, sociolog, pedagog, státník
* 07.03.1850 – † 14.09.1937
Masaryk Tomáš Garrigue
omáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány), známý také jako T. G. M. nebo „Prezident Osvoboditel“, byl významný československý státník, filozof, sociolog a pedagog. Stal se prvním prezidentem Československé republiky a významně ovlivnil vznik a budování nového státu. K jeho osmdesátým narozeninám v roce 1930 byl přijat zákon o jeho zásluhách a po odchodu z prezidentského úřadu v roce 1935 byl parlamentem oceněn za své osvoboditelské a budovatelské dílo.
Masaryk pocházel z chudé rodiny – otec byl kočí slovenského původu a matka kuchařka. Studoval ve Strážnici, Brně a ve Vídni, kde roku 1876 promoval filozofickou prací o Platónovi. V roce 1877 se v Lipsku seznámil se svou budoucí manželkou Charlotte Garriguovou, za kterou se o rok později oženil v New Yorku. Po habilitaci v sociologii se Masaryk stal profesorem filozofie na nově vzniklé české univerzitě v Praze. Aktivně se věnoval veřejnému životu – zakládal časopisy, pracoval na Ottově slovníku naučném a podporoval kritické a vědecké myšlení studentů.
Veřejně se angažoval také politicky. Po krátkém působení v mladočeské straně a na Říšské radě, kde hájil českou autonomii i práva jihoslovanských národů, se Masaryk věnoval dějinám a sociálním otázkám, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. V roce 1899 vystoupil proti antisemitským předsudkům v tzv. hilsneriádě a roku 1900 založil Českou stranu pokrokovou.
Během první světové války sehrál klíčovou roli v boji za vznik samostatného Československa. Od roku 1915 působil v exilu – v Ženevě, Londýně a USA – kde přesvědčoval světové politiky a mobilizoval podporu českých krajanských spolků. Organizoval Československé legie, které sehrály důležitou roli v mezinárodním uznání československé státnosti.
Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se Masaryk stal jeho prvním prezidentem. V prezidentském úřadu působil až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. Jeho pohřeb v září 1937 se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii, potvrzující jeho význam pro československou historii.