Ladislav Fuks

PhDr. Ladislav Fuks (24. září 1923 Praha – 19. srpna 1994 Praha) byl významný český prozaik, autor psychologické prózy, mistr alegorie, groteskna a nápovědy. Ve své tvorbě se celoživotně věnoval tématům lidské úzkosti, nesvobody, fašismu a holokaustu. Působení v Hodoníně Působení na Hodonínsku představuje konkrétní historickou kapitolu v autorově mládí, která spadá do období protektorátu. Po dokončení gymnázia za druhé světové války byl úředně nasazen a pracoval jako pomocný úředník na zemědělské správě v Hodoníně (správě statků). Nešlo o jeho osobní volbu, ale o povinnost nuceného (totálního) nasazení, kterému podléhali mladí lidé jeho ročníku po uzavření českých vysokých škol nacisty. Tato válečná zkušenost z mládí, prožitá v prostředí nejistoty a neustálého strachu z perzekuce, u něj prohloubila pocity ohrožení a odtažitosti. Tyto osobní prožitky se později staly ústředním psychologickým motivem jeho nejslavnějších literárních děl. Život a studia Pocházel z Prahy z chladného rodinného prostředí dominantního otce (policejního úředníka), což z něj učinilo citlivého a uzavřeného chlapce. Po skončení druhé světové války a odchodu z Hodonína vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze filozofii, psychologii a dějiny umění (doktorát získal v roce 1949). Předtím, než se profesně stal spisovatelem na plný úvazek, pracoval jako úředník v papírnách, správce sbírek na zámku Kynžvart a od roku 1959 v Národní galerii v Praze. Literární tvorba Knižně debutoval až ve svých 40 letech, avšak prvotina z něj okamžitě učinila jednoho z nejuznávanějších autorů své doby. Přelomová díla (60. léta): Pan Theodor Mundstock (1963) – Psychologický román o pražském Židovi, který se metodicky připravuje na odchod do koncentračního tábora. Mí černovlasí bratři (1964) – Soubor povídek o osudech gymnazistů za války, vycházející z autorova dospívání. Spalovač mrtvol (1967) – Světoznámá novela o zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi (proslule zfilmovaná Jurajem Herzem v roce 1968). Myši Natálie Mooshabrové (1970) – Groteskně-hororový román na pomezí reality, fantastiky a sci-fi. Pozdní tvorba (70. a 80. léta): V období normalizace se přizpůsobil režimu a stal se členem oficiálního Svazu spisovatelů, což se odrazilo v několika dobově poplatných knihách (Návrat z žitného pole, Pasáček z doliny). K vysoké umělecké úrovni se navrátil rozsáhlou historickou travestií Vévodkyně a kuchařka (1983) ze sklonku habsburské monarchie. Ocenění a odkaz V roce 1978 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. Jeho díla patří k vrcholům české poválečné prózy, byla přeložena do mnoha světových jazyků a dočkala se řady filmových i divadelních zpracování.