Helena Tesaříková

PhDr. Helena Tesaříková Učitelka, veřejná činitelka a osobnost Hodonína PhDr. Helena Tesaříková byla jednou z nejvýznamnějších osobností města Hodonína — pedagožka, veřejná činitelka, jazyková odbornice a neúnavná propagátorka města jako rodiště prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Vzdělání a pedagogická dráha Helena Tesaříková vystudovala filozofii, germanistiku a rusistiku — ovládala celkem čtyři jazyky (češtinu, němčinu, ruštinu a francouzštinu). Po mnoho let působila jako profesorka gymnázia ve Strážnici, kde předávala své znalosti mladým lidem. V roce 1989 odešla ze školství do důchodu — avšak její veřejný život tím teprve naplno začal. Sametová revoluce a Občanské fórum v Hodoníně Události 17. listopadu 1989 sledovala prostřednictvím vídeňské televize — jednoho z mála dostupných zdrojů pravdivých informací. Záhy pochopila, že Hodonín, tehdy „rudé město" vyznamenané Rudým praporem za výstavbu socialistického průmyslu, bude ke změnám potřebovat zvláštní impuls. Brzy po pádu komunistického režimu stála u zrodu Občanského fóra v Hodoníně. Domluvila se s tehdejším předsedou městského národního výboru, který jí poskytl prázdný dům na Brněnské ulici a telefonní linku. Se stolem a dvěma židlemi přinesenými z domova začala „úřadovat". Postarala se o to, aby Občanská fóra vznikla i ve všech školách hodonínského okresu, a osobně koordinovala přechod na nové demokratické struktury. Na národním výboru pracovala s takovým nasazením, že tam občas i nocovala. Politická a správní činnost v Hodoníně Po roce 1989 se Helena Tesaříková aktivně zapojila do správy města Hodonína: Působila jako radní města Hodonína Zastávala funkci místostarostky města Hodonína po boku starosty Dušana Grombiříka Spolu se starostou Grombiříkem budovala moderní strukturu městského úřadu podle nového zákona o obcích Díky svým jazykovým znalostem otevírala Hodonín zahraničním partnerům — rozvíjela spolupráci s partnerskými městy a propagovala Hodonín v zahraničí jako rodiště T. G. Masaryka Kulturní a historická činnost Helena Tesaříková se celoživotně věnovala historii, kultuře a hudbě. Hrála na klavír a vedla pěvecký sbor, v němž rozdávala radost a inspiraci. Díky její vytrvalosti a sběru informací trvajícímu tři desetiletí se podařilo oživit příběh Aloise Neuera — dnes ho připomíná pamětní deska ve foyer hodonínské radnice. Ocenění V roce 2024 obdržela Výroční cenu města Hodonína — nejvyšší ocenění, které město uděluje od roku 2000 osobnostem zasloužilým o jeho rozvoj. „Za dlouholetou práci ve prospěch města, za rozvoj zahraniční spolupráce s partnerskými městy a za trvalou propagaci Hodonína jako rodiště T. G. Masaryka." — odůvodnění udělení Výroční ceny města Hodonína 2024 Cenu převzala slavnostně 7. března 2025 v hodonínském Kulturním domě. Přehled všech laureátů viz: Přehled laureátů Výroční ceny města Hodonína 2000–2025 Odkaz PhDr. Helena Tesaříková zůstane v paměti Hodonína jako žena, která v rozhodujícím okamžiku dějin dokázala jednat — a která po celý svůj život sloužila městu, jeho lidem i pravdě. Její svědectví o vzniku Občanského fóra v Hodoníně je dostupné na portálu Totalita.cz. Čest její památce.