František (Fanoš) Mikulecký

Vlastním jménem: František Hřebačka

Fanoš Mikulecký se narodil 28. 7. 1912 v Mikulčicích – Těšicích v rodině železničáře. V dětství ho postihla obrna pravé nohy a následovala léta strávená v nemocnici. V deseti letech utrpěl těžký úraz zdravé nohy. Navštěvoval Obecnou školu v Mikulčicích a později čtyři roky Měšťanské školy v Hodoníně. Jeho snem bylo studovat na umělecko-průmyslové škole v Brně, ale potřeboval získat nějakou praxi, a tak se vyučil malířem pokojů v Hodoníně a potom odešel do specializované firmy v Kyjově, která byla zaměřena na dekorativní a freskovou výzdobu. V roce 1932 nastal v jeho životě zlom. Tím že zemřela jeho matka a otec zemřel o rok později při železničním neštěstí, zhasly jeho umělecké plány. Od roku 1946 byl vedoucím redaktorem časopisu Malovaný kraj, v letech 1952–1958 pracoval jako kulturní referent n. p. Tatra v Hodoníně. Potom nastoupil jako metodik Okresního domu osvěty v Břeclavi. Fanoš Mikulecký zemřel 23. 3. 1970 v Hodoníně.

Fanoš Mikulecký byl samouk s přirozenou, spontánní tvořivostí. Od mládí hrával na harmoniku, housle, cimbál a klavír. Noty se naučil až ve dvaceti letech. První písničku V téj našéj zahrádce šohajek stál napsal pravděpodobně v letech 1930–1931. Pak se písničky rodily jedna za druhou. Z jeho pera vzešly písničky s přírodními náměty, milostné, svícové či ukolébavky. Mezi ty nejznámějsí a nejvíce zpívané patří například Mikulecké pole, Mikulecká dědina, Vínečko bílé nebo V širém poli studánečka.

Písňové tvorbě předcházelo období prozaické. Literární pokusy vycházely v časopise Malovaný kraj. Je také autorem rozhlasových scének a her. Mezi ty známé patří Stárek Cyril, za kterou získal v rozhlasové soutěži v roce 1950 třetí místo. Za vrchol jeho tvorby často bývá označována zpěvohra Cesta zarubaná, která měla premiéru v roce 1947. Po ní následovala zpěvohra Prechovský buřič (premiéra 1961) a Orfanus, která se ještě premiéry nedočkala.

Do roku 1958 vystupoval anonymně. Souborné vydání jeho písniček vyšlo teprve v roce 1981 pod názvem Věneček z rozmarýnu. V roce 1937 založil v Mikulčicích Slovácký krúžek, který dlouhá léta vedl a současně byl i primášem jeho cimbálové muziky.

Písničky Fanoša Mikuleckého znají všichni, ale jeho malířské umění je dodnes téměř nepoznané. Malířské nadání uplatňoval při malování divadelních kulis a při výzdobě interiérů vinných sklepů, ale i jako malíř obrazů. Na plátno zachytil zákoutí vesnice včetně jejího života a obyvatel, ale také přírodu a zátiší kytice s vázou.

Písničky Fanoša Mikuleckého:
UHER, Jindřich. Píseň teskné radosti: život a dílo Fanoša Mikuleckého, 1912–1970. 1. vyd. Hodonín: Dům kultury, 1992, 61 s.
Písničky Fanoša Mikuleckého: nový záznam s podloženými texty. 1. vyd. Praha: Panton, 1987, 58 s.
KOSÍK, Jan. Fanoš Mikulecký: lidový hudební skladatel na Podluží. 1. vyd. Mikulčice: Obecní úřad, 2012, 375 s. ISBN 978-80-260-1782-0.

Literatura:
KOSÍK, Jan. Fanoš Mikulecký: lidový hudební skladatel na Podluží. 1. vyd. Mikulčice: Obecní úřad, 2012, 375 s. ISBN 978-80-260-1782-0.
Mikulčice. 1. vyd. Mikulčice: Obec Mikulčice, 2003, 159 s., s. 50–51.
PĚNČÍK, Stanislav. Před třiceti lety zemřel Fanoš Mikulecký. Slovácko. 2000, roč. 93, č. 13 (21. března), s.
RUTAL, Svatopluk. Fanoš Mikulecký – Hřebačka o sobě. Slovácko
RYBOVÁ, Jana. Fanošův Orfanus bude mít premiéru. Slovácko. 2012, roč. 105, č. 10 (6. března), s. 6.
RYBOVÁ, Jana. Pro knihu objevili nové písně. Slovácko. 2012, roč. 105, č. 10 (6. března), s. 6.