Auguste Rodin

Auguste Rodin, celým jménem Francois Auguste René Rodin byl jeden z hlavních představitelů moderního sochařství, ústřední představitel směru Beaux-art. Pocházel z konzervativní úřednické rodiny, která nebyla nijak bohatá, ale synovi se snažila poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení. Navzdory svému talentu nikdy nebyl přijat na nejlepší uměleckou akademii École des Beaux-Arts v Paříži, ale byl absolventem École des Beaux-Art décoratifs, na které se spíše učilo umělecké řemeslo a užitkové umění. Jako dekoratér se podílel na opravě domů, výstavbě nových bulvárů při velkolepé přestavbě Paříže. Umělecké neúspěchy a smrt milované sestry jej v roce 1862 přivedly do katolického kláštera. Tam potkal otce Pietra Juliena Eymarda, který Rodina povzbuzoval v umělecké tvorbě. O rok později už se připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Pro výstavu vznikla zpočátku odmítaná, ale později světoznámá busta Muž s přeraženým nosem (1864). Na Salon se však nikdy nedostala, odmítli ji hned dvakrát.

Po roce gel1870 odešel A. Rodin do Itálie, kde studoval Michelangela. Poté se přestěhoval do Belgie, pracoval na výzdobě Bruselské burzy a vytvořil dílo Kovový věk (1875/76). Toto dílo způsobilo velký rozruch, protože bylo příliš realistické. A. Rodin byl obviněn z toho, že dílo nevymodeloval, ale odlil ze živého člověka. Ve svém nejplodnějším období vytvořil světoznámá díla – sochy Myslitel, Občané z Calais (1884–85), bustu básníka Victora Huga (1909), Balzacův pomník (1897) a další. V raných, romantismem ovlivněných dílech, převládá naturalismus, později ovlivněn impresionismem, dospěl k sochařskému zhodnocení světla a stínu. Dílo bylo rovněž inspirováno literárním symbolismem. Kolem roku 1900 hluboce ovlivnil velkou část evropského sochařství. V této době řada měst usilovala o uspořádání jeho výstavy. Zásluhou jeho žáka Josefa Mařatky se podařilo připravit výstavu v roce 1902 v Praze. A. Rodin se zahájení osobně zúčastnil. V neděli 1. 6. 1902 odjel na pozvání přátel na Moravu – do Hodonína, aby zde shlédl Uměleckou výstavu Slovenska v Besedním domě, na které byla zastoupena díla J. Uprky, C. Mandela, F. Uprky, F. Pečínky, J. Hudečka, A. Frolky, A. Blažka, L. Ehrenhafta a dalších. Po pečlivé prohlídce výstavy, které se dostalo tak slavnostního ukončení, následoval bohatý program, který vyvrcholil druhého dne zájezdem v kočárech z Hodonína do Hroznové Lhoty k Jožovi Uprkovi. Kočár doprovázeli šohaji v krojích, kteří se přidávali k průvodu v každé obci, kterou projížděl. A. Rodin byl stržen krásou, rytmem a zpěvem mládenců, slováckými ženami, o nichž stále opakoval, že jsou jako Řekyně – a kdo znal jeho obdiv pro antiku věděl, že to byla krása mimořádná.

Zážitky ze Slovácka ho provázely po celý zbytek jeho života. Důkazem tohoto tvrzení může být např. krásné mramorové poprsí nazvané Femme Slovaque.

Jeho díla jsou zastoupena v muzeích a galeriích po celém světě např. Musée Rodin v Paříži, Alte Nationalgalerie v Berlíně, Národním muzeu západního umění v Tokiu, Národní galerii v Praze.

Auguste Rodin se 29. ledna 1917 oženil se svou celoživotní partnerkou Rose Beuretovou, která zemřela dva týdny po svatbě. Slavný sochař zemřel 17. listopadu 1917. Je pohřben v Meudonu vedle své ženy.

Použitá literatura:
NOVÁKOVÁ-UPRKOVÁ, Božena. Besedy s Jožou Uprkou. 1. vyd. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1996. 218 s.s.157-161. ISBN 80-901752-5-2.
WEISS, David. Nahý jsem přišel na svět: román o Augustu Rodinovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 666 s.
Auguste Rodin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Rodin