Marie Antonie z Lichtenštejna
princezna, šlechtična
* 10.04.1687 – † 09.10.1750 

Marie Antonie z Lichtenštejna

Marie Antonie Apolonie Rosina z Lichtenštejna (německy Maria Antonia Apollonia Rosina von und zu Liechtenstein, 10. dubna 1687 – 9. října 1750) byla rakouská šlechtična
z významného rodu Lichtenštejnů a dcera knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna
a Erdmundy Terezy z Ditrichštejna.

Dětství a původ

Princezna Marie Antonie Apolonie se narodila jako čtvrté dítě v rodině. Vyrůstala po boku svých mladších sester Gabriely a Marie Terezie v péči chův a francouzských guvernantek. Jejich společnou guvernantkou byla v letech 1697–1699 slečna Deminier. Rodina sídlila
na knížecích panstvích, přičemž zásadní roli v jejím životě sehrálo panství Göding (dnešní Hodonín) na jihovýchodní Moravě.

Manželství a rodina

Marie Antonie se provdala dvakrát: 1. manželství — dne 24. ledna 1704 se vdala
za hraběte Marka Antonína Adama Czobora z Czoborszentmihály (1679–1728).
Z tohoto svazku vzešly dvě děti: • József (1705, Szentmihály – 28. června 1785, Pest)
a • Marie Antonie (asi 1706 – 4. srpna 1746, Vídeň). Po smrti prvního manžela v roce 1728 žila Marie Antonie jako vdova, než se znovu provdala. 2. manželství — roku 1731
se provdala za hraběte Josepha Karla Hrzána z Harasova (1681–1749).

Dědictví hodonínského panství

Po smrti svého otce Jana Adama I. v roce 1712 zdědila Marie Antonie polovinu hodonínsko-pavlovského panství (tzv. panství Göding). Druhou polovinu obdržela
její starší sestra Marie Alžběta z Lichtenštejna. Přičemž hodonínské panství zakoupil
Jan Adam I. z Lichtenštejna 29. září 1692 za 720 000 zlatých a téhož roku k němu připojil
i panství pavlovické.

Úmrtí a pohřeb

Marie Antonie Apolonie z Lichtenštejna zemřela 9. října 1750 — tedy rok po svém druhém manželovi — ve věku 63 let. Byla pohřbena v kostele sv. Máří Magdaleny v Brně.

Zásluhy a odkaz v Hodoníně

Marie Antonie vstoupila do dějin Hodonína především svou hlubokou katolickou zbožností a mecenášstvím sakrálního umění. Po sobě zanechala celou řadu náboženských plastik a uměleckých děl, která dodnes zdobí město:

  • Mariánský, morový sloup (1716) - nachází se na Masarykově náměstí a nese dodnes lichtenštejnský rodový erb.
  • Socha sv. Floriána (1715) - nachází se před někdejší městskou Horní bránou
    na dnešním Masarykově náměstí.
  • Socha sv. Šebestiána (1713) - nachází se poblíž Masarykova náměstí.
  • Sousoší sv. Anny (1745) je umístěno na Zámeckém náměstí před budovou Masarykova muzea.
  • Kříž na Zbrodu ( 1710 - 1720) a další drobné sakrální stavby v okolí.
  • V roce 1720 nechává Antonie postavit kapli sv. Kříže na novém hřbitově (dnes park
    u zimního stadionu).
  • Oprava kostelní věže a částečná přestavba zámku, který tehdy získal novou věž, zámek už neexistuje.
    • Tyto počiny trvale zapsaly Marii Antonii do paměti hodonínských obyvatel jako osobně velmi zbožnou ženu, která svou víru aktivně promítala do veřejného prostoru. Na druhou stranu je třeba dodat, že svou zbožnost přenášela i na poddané — pravidelná návštěva kostela byla pro obyvatele jejího panství doslova povinností.

Spory s měšťany

Marie Antonie nebyla jen dobročinnou mecenáškou. Jako pravá šlechtična své doby
si svá práva a majetek důrazně střežila. Byly zaznamenány časté spory s hodonínskými měšťany v hospodářských otázkách. Nejznámější je případ, kdy kněžna nechala okamžitě uvěznit všechny dělníky, kteří bez jejího svolení pracovali v lesích patřících knížecímu majetku. Pátý den uvěznění pak byli převezeni na brněnský Špilberk, kde strávili celý měsíc ve vlhkých kasematech. Tato epizoda plasticky ilustruje vztah šlechty k poddaným v první polovině 18. století.

Marie Antonie Apolonie z Lichtenštejna je pozoruhodnou historickou postavou s trvalým sakrálním odkazem v Hodoníně. Její mariánský sloup na náměstí a sousoší sv. Anny jsou dodnes každodenní součástí hodonínského veřejného prostoru.


Zdroje a bibliografie:

Text a další informace:


Fotografie: