Konstancie
královna
* 17.02.1180 – † 06.12.1240 

Konstancie

Konstancie Uherská (17. února 1180, Ostřihom – 6. prosince 1240, Předklášteří u Tišnova) byla česká královna a druhá manželka krále Přemysla Otakara I..

Původ

Konstancie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců. Byla dcerou krále Bély III. Uherského a Anežky ze Châtillonu. Její bratři Emerich a Ondřej II. se stali uherskými králi. Konstancie byla rovněž příbuzensky spjata s významnými evropskými dynastiemi, což z ní činilo důležitou politickou osobnost střední Evropy.

Sňatek s Přemyslem Otakarem I.

Roku 1199 uzavřela manželství s českým králem Přemyslem Otakarem I. Sňatek měl výrazný politický význam – upevnil české vztahy s Uherskem a posílil mezinárodní postavení přemyslovského státu. Konstancie postupně získala pevné postavení
jako právoplatná královna a matka budoucího krále Václava I.. Byla matkou osmi
až devíti dětí, z nichž nejvýznamnější byl právě Václav I., který po otcově smrti převzal vládu.

Zakladatelská činnost

Po ovdovění (1230) se Konstancie věnovala náboženské a zakladatelské činnosti.
Jejím nejvýznamnějším dílem bylo založení cisterciáckého kláštera Porta coeli (nejpozději 1233). Klášter se stal jedním z nejvýznamnějších ženských klášterů na Moravě a místem jejího pohřbu.

Založení Hodonína

Tradice jí připisuje také založení města Hodonín kolem roku 1228. Na strategickém místě u řeky Moravy nechala zřídit opevněné sídlo, které mělo obranný i hospodářský význam. Díky své poloze na obchodní trase se osada postupně rozvinula v důležité sídlo a stala se základem dnešního města. Spojení Konstancie s Hodonínem je dlouhodobě přijímáno historickou tradicí jako pravděpodobné.

Odkaz a kultura

Konstancie byla nejen panovnicí, ale i výraznou osobností duchovních dějin českých zemí. V literatuře se objevuje například v historických románech spisovatelky Ludmily Vaňkové (Kdo na kamenný trůn, Cestou krále, Dítě z Apulie). Nejnověji se jejím životem zabývá také místní autorka Naďa Horáková v románu „Konstancie Uherská“, který nabízí literární zpracování jejího života a zdůrazňuje její význam pro dějiny Moravy i Českého království.


Zdroje a bibliografie:

Text a další informace:

  • KUTHAN, Jiří. Přemysl Otakar I.: král železný a zlatý. Vimperk: TINA, 1993. 160 s. ISBN 80-85618-10-9.
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny. Díl I., část 2: Od Břetislava I. do Přemysla I. (1035–1197). Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s. Laichterova matice, č. 36.
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny. Díl II., část 1: Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. Praha: Jan Laichter, 1935. 802 s. Laichterova matice, č. 80.
  • VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 1: Do roku 1197. Praha: Paseka, 1999. 528 s. ISBN 80-7185-187-0.
  • HORÁKOVÁ, Naďa. Anděl královny Konstancie. Vydání první. Brno: MOBA, 2026. 316 stran. ISBN 978-80-279-2460-8.
  • VAŇKOVÁ, Ludmila. Kdo na kamenný trůn. 1. vyd. Praha: Šulc - Švarc, 2008. 396 s. ISBN 978-80-7244-238-6.
  • Constance of Hungary. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified 18 March 2026 [cit. 2026-03-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Constance_of_Hungary

Fotografie: